je konektor, který se zrodil ve Francii a v prvních televizorech se objevil v roce 1977. Obsahuje 21 propojení, která zahrnují komponentní signál (RGB), kompozitní signál, stereo zvuk a speciální pin pro přepínání video/televize. SCART umí komunikovat obousměrně. V roce 1980 byl standard rozšířen o podporu signálu S-Video.
Komponentní video
označované také jako YUV nebo YPbPr využívá oddělenou jasovou a barvonosnou složku signálu. Kabel komponentního videa poznáte na první pohled podle tří koncovek RCA, zpravidla v barvách červené, zelené a modré. Tento kabel dokáže přenášet video ve vysokém rozlišení, teoreticky je možné přenášet i nejdokonalejší video 1080p. Nevýhodou je analogový přenos, náchylnost k rušení a to, že na rozdíl od SCARTu nebo HDMI, kabel vůbec nepřenáší zvuk.
DVI-I
je prvním digitálním konektorem pro přenos videa, který se objevil na řadě televizorů. Mnohem používanější je však ve světě počítačů. DVI nemá problém s přenosem obrazu ve vysokém rozlišení v kterémkoli formátu.
Je částečně kompatibilní s HDMI (proto na trhu najdete i redukce těchto rozhraní), chybí mu však přenos zvuku a některé další funkce.
HDMI
je nemodernějším a stále více rozšířeným rozhraním pro digitální přenos obrazu a zvuku. Od roku 2002, kdy standard vzniknul, byl již několikrát upravován, aktuální verze je 1.3a. Pro naprostou většinu aplikací však zůstává plně funkční i nejstarší verze. HDMI je navrženo pro přenos obrazu a zvuku ve vysokém rozlišení, přičemž se už dopředu počítá také s formáty, které se zatím ještě nepoužívají. Velké rozšíření a obliby mezi výrobci přístrojů HDMI získalo především díky podpoře sofistikovaného zamezení zobrazování pirátského obsahu označovaného jako HDCP.